Asi si říkáte, co to proboha melu. Co jsem si to vymyslela za jazykolam! A nebo ignorujete to první slovo v nadpisu, a soustředíte se na druhé, protože to vám zní nějak povědomě. Jako by na vás potichu a zdálky volala nesmělá myšlenka, že Oklahoma by mohla být jedním ze spojených států Amerických. Teda možná. A pokud ano, určitě je to nějaký ten nudný a nezajímavý stát. Možná jeden z těch, který kdysi vyměřili podle pravítka a jeho hranice jsou proto jako když střelíš...
Máte pravdu. Oklahoma je jedním z padesáti států té země snů za oceánem! Nezklamu vás ani v následujícím: pyšní se bezchybně rovnými hranicemi! Jen ne všemi... Ta jižní, sdílená s Texasem, je roztomile zubatá. No a vlastně i ta východní je trošku přiopilá, jako by se nad sousedním Arkansasem nenápadně vypínala. Tu křivost vám ale mnohonásobně vynahradím. Oklahoma má totiž dost specifický, snad až výstřední tvar.
Ačkoliv její občané láskyplně tvrdí, že stát vypadá jako rendlík, já suveréně prohlašuju, že mnohem spíš připomíná sekáček na maso.
Schválně se podívejte na mapu a dejte mi vědět, na čí straně je pravda.
Vraťmě se ale k faktům, prosím. Nebudu vám mít za zlé, když nebudete vědět, kde se ona slavná Oklahoma nachází. Já sama totiž před tím, než jsem tam čtyři roky studovala a sportovala, neměla nejmenší ponětí, že to místo vůbec existuje. Můj následný výzkum ale poukázal, že je tomu skutečně tak, a že onen stát náleží kamsi na pomezí jihu a středozápadu USA. Na jih od něj je zmíněný Texas, na východ Arkansas, na severu si to po kravách smrdí Kansas a na západě se Oklahoma lehce dotýká Colorada a Nového Mexika.
Dle mého musela mít Oklahoma zhruba stejnou rozlohu, jako Česká republika. Jak mě proto překvapilo, že je snad dvakrát taková! A přitom má jen zhruba čtyři miliony obyvatel. To proto, že většina je nasoukaná ve velkých městech, a na zbytek rozlohy prostě zabírají divoké louky, sem tam krávy, sem tam pole, a sem tam dobrodruzi žijící v domcích desítky kilometrů od nejbližší civilizace.
Nuda? Ne tak docela. Předtím, než se stala Oklahoma Oklahomou, nazývala se Indiánským teritoriem. A po právu. Za dob temných minulých, kdy bylo s indiány zacházeno jako se zvířaty a kdy byla jejich území přebírána bílými kolonizátory, byla většina domorodých kmenů vytlačována a shromaždována právě na uzemí dnešní Oklahomy. Proto je v ní dodnes tolik různých indiánských kmenů, které si ještě udržují svoji suverenitu na později uznaných rezervacích.
Oklahoma je proto rájem pro někoho, koho fascinují doopravdický indiáni ostře řezaných rysů, pronikavých očí a dlouhých havraních vlasů, a doopravdický kovbojové, odění v džínách a flanelových košilích a s kovbojskými klobouky a koženýma botama na podpatku. Pro holku z české kotliny dokonalá exotika!
A co víc, moje škola se nacházela v městečku Tahlequah. Divné jméno, protože je to indiánské jméno. Přesněji řečeno, Tahlequah se stalo hlavním městem kmene Cherokee, kteří sem nechvalně známou "Trail of Tears" byli vystěhováni ze své domoviny v Severní Karolíně. Nachází se na severovýchodě Oklahomy, v zeleném údolí za úpatí Ozarských hor. Na 32 kilometrech čtverečních tu žije jen něco přes 16 tisíc obyvatel, takže si dokážete dopočítat, že hustota osídlení je tu vážně srandovní. Je to ale městečko přívětivé, poklidné, relativně teplé a okolními horami chráněné před tornády, která se středem Ameriky ráda prohánějí. Takže na co si stěžovat?